Jaký byl rok 2025 pro česká média a co nás čeká v roce nadcházejícím? Konsolidace televizního trhu, vznik platformy OnePlay nebo například pokračující tlak na média veřejné služby, ale i proměna vztahu médií a politiky, eroze tradičních distribučních kanálů a nástup generativní umělé inteligence, který narušuje samotné základy mediální ekonomiky – o všech těchto vrstvách změn bude řeč v lednové debatě Rozprav o médiích. Pozvání přijal David Slížek, šéfredaktor Lupa.cz, Stanislav Šulc, redaktor Marketing & Media, který působí také na Newstream.cz, David Klimeš, pedagog na IKSŽ FSV UK, a Lukáš Polák, redaktor Mediaguru.cz, autor podcastu Digitalk Lukáše Poláka.

I tento díl si můžete jako obvykle poslechnout na vašich oblíbených podcastových platformách: Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.

Konsolidace jako nový standard

Spojení O2 TV a Voyo do platformy OnePlay patří k nejviditelnějším mediálním událostem roku. Podle Lukáše Poláka nejde o náhlou revoluci, ale spíš o vyústění dlouhodobého vývoje, který skupina PPF nastartovala už před deseti lety. Postupné hromadění exkluzivního sportovního obsahu – od domácího fotbalu po hokej – vytvořilo situaci, kdy se pro část publika stal jeden ekosystém prakticky nepostradatelným. 

Z ekonomického pohledu dává konsolidace na malém českém trhu smysl. Podle Stanislava Šulce spojení služeb rozšiřuje publikum a zvyšuje vnímanou hodnotu předplatného. Zároveň ale připomíná problematický rebranding a technické potíže při přechodu. Doplnil ho David Slížek: „O2 a Nova za to vlastně dostaly i pokutu za nekalé praktiky, kdy se snažili lidem prodávat dražší služby, aniž by o ně měli zájem, takže si myslím, že ten přechod nebyl vůbec dobře zvládnutý a že si tohle lidé možná budou pamatovat ještě dost dlouho.” Otázkou zůstává, zda dlouhodobě převáží výhody jedné silné značky, nebo zda by – podobně jako u některých zahraničních hráčů – dávalo smysl udržovat víc paralelních brandů.

Pluralita: dvě různé roviny

David Klimeš v debatě oddělil ekonomickou a obsahovou pluralitu. Spojování zábavních a distribučních platforem považuje za globální trend, který sám o sobě ještě neohrožuje demokratickou debatu. Problém podle něj nastává ve chvíli, kdy se koncentrace vlastnictví začne promítat do zpravodajství a názorové rozmanitosti: „Z mého pohledu tu máme dvě plurality a obě jsou důležité. Jednak tu ekonomickou, protože ve chvíli, kdy směřujeme k nějakému monopolu nebo oligopolu, by měl nastoupit antimonopolní úřad nebo někdo jiný a říct, že tohle už je trochu moc. Pak tu ale máme pluralitu (…), která by měla být ve své šíři dostatečná k tomu, abychom se u voleb mohli informovaně rozhodovat. Když se podíváme na různé žebříčky, třeba na Media Pluralism Monitor, tak je vidět, že Česko historicky (…) patří i ve středoevropském regionu mezi koncentrovanější trhy. Je tu několik takzvaných „big boys“, kteří drží velká média, včetně těch tradičních, legacy titulů, a mají výrazný vliv na nastavování agendy. V tomto ohledu je relevantní se bavit o tom, jestli to přispívá k politické a názorové pluralitě, nebo ne. Nespojoval bych to ale přímo s nevyhnutelným ekonomickým trendem spojování zábavních služeb, který je, jak se zdá, celoevropský nebo celosvětový.“

Veřejná služba pod tlakem

Jedním z nejcitlivějších témat debaty je budoucnost médií veřejné služby. Obavy se netýkají jen personálních změn, ale především financování. Podle Davida Klimeše hrozí scénář, kdy se debata o reformě promění v nástroj postupného rozpočtového seškrtání: „Teď máme nového ministra kultury pana Klempíře, který už ani nevím, kolikrát změnil pozici k tomuto tématu, aby byl nějakým způsobem ve smíru s tím, čemu se nehezky říká kulturní fronta – tedy s relevantními zástupci mediální scény, kteří naprosto transparentně hájí své zájmy. Pohrával si s tím, že snad tvrdil prezidentovi, že média veřejné služby jsou jakýmsi pilířem českých médií a že by poplatky mohly zůstat. A teď poslední pozice, pokud se nepletu, kterou vyhlásil Blesk, je, že se naopak poplatky budou rušit a financování půjde pod stát.“ Zároveň podle něj zůstává zcela otevřená otázka, co by zrušení koncesionářských poplatků znamenalo v praxi. Pokud by skutečně došlo k jejich odstranění, musel by stát v rozpočtu najít zhruba deset miliard korun, což už podle něj není částka, kterou by bylo možné nenápadně „přesunout“ v rámci jednotlivých resortů. Současně ale Klimeš upozorňuje, že se debata příliš rychle zredukovala na účetní rovinu. Zásadní by podle něj měla být širší diskuse o tom, co vlastně znamená mediální veřejná služba v digitálním 21. století. Právě tuto hodnotovou debatu však podle něj politické reprezentace – ať už vláda Petra Fialy, nebo potenciálně i vláda Andreje Babiše – opakovaně obcházejí, přestože bez ní nelze o budoucnosti médií veřejné služby smysluplně rozhodovat. Varováním je vývoj na Slovensku, kde navázání financování na státní rozpočet otevřelo cestu k politickému ovlivňování a faktickému oslabení veřejnoprávních médií. Český kontext je zatím odlišný, ale nejistota kolem dalšího vývoje je zřejmá.

Poslechněte si Rozpravy s názvem Média veřejné služby ve 21. století, kde jsme se tomuto tématu podrobněji věnovali, nebo si přečtěte shrnutí debaty.  

Média a politika po volbách 2025

Vztah politiky a médií v roce 2025 se zdá být o něco optimističtější. David Klimeš připomíná, že samotné volby česká média zvládla bez výrazných excesů – zejména ve srovnání se středoevropským regionem. Neobjevily se zásadní dezinformační kampaně na poslední chvíli ani otevřené zneužívání médií k politickému boji. Zároveň ale zaznívá i varování: relativní stabilita tradičních médií může být spíš známkou jejich slábnoucího vlivu. Stanislav Šulc upozorňuje, že „špinavá hra“ se stále víc přesouvá do méně regulovaných online prostředí, zejména na sociální sítě, kde profesionální dohled médií selhává. Politici dnes média ke komunikaci nutně nepotřebují – stačí jim vlastní kanály a loajální publikum. „Já si myslím, že tohle určitě platí, protože dneska stačí nejmenovanému politikovi natáčet doma v kuchyni nějaká videa a má to, dejme tomu, srovnatelný nebo možná i větší zásah než leckteré tradiční velké médium,“ uvedl David Slížek.

Změny ve vlastnictví médií

Za nejvýraznější mediální událost roku 2025 považuje Stanislav Šulc změnu ve vlastnické struktuře vydavatelství Mafra. Připomíná, že Karel Pražák prodal padesátiprocentní podíl Pavlu Tykačovi, českému miliardáři spojenému s energetickým a fosilním byznysem. Transakce, o níž se dlouhodobě spekulovalo a která podle všeho prochází antimonopolním řízením, představuje podle Šulce zásadnější posun než jiné letošní změny na trhu – s výjimkou konsolidace v rámci jedné skupiny, jako je vznik platformy OnePlay. „Když budeme brát čistě rok 2025, tak podle mě největší změna je právě prodej padesátiprocentního podílu Mafry Pavlu Tykačovi,“ říká Šulc a dodává, že jde o příběh, jehož skutečné dopady se teprve začínají rýsovat. Upozorňuje zároveň, že náznaky budoucího vývoje byly patrné ještě před oficiálním oznámením transakce. Aktivita think-tanku, s nímž je spojena Ivana Tykač, manželka Pavla Tykače, se podle něj postupně promítá i do mediálního prostoru, včetně titulů spadajících pod Mafru. Členové tohoto okruhu se objevují v médiích stále častěji a některé komentáře už byly publikovány i v zavedených redakcích. Zda se tyto aktivity promění v jasně čitelné politické nebo ideové směřování médií, podle Šulce zatím nelze jednoznačně říct. Oficiálně ani neoficiálně nejsou žádné konkrétní linie potvrzené. Samotná existence think-tanku, jeho personální složení – mimo jiné s účastí lidí spojených s někdejší sociální demokracií – a jeho ambice však podle něj naznačují, že nejde o neutrální projekt. Pokud tedy platí teze, že média mají společenský a politický vliv a že čeští miliardáři je nekupují bez vlastních zájmů, pak je podle Šulce právě tento případ „nejzajímavějším příběhem, který se teď na české mediální scéně začíná psát“.

Generativní AI jako systémový zlom

Nejzásadnější proměna se podle Davida Slížka odehrává mimo reflektory viditelných mediálních fúzí. Nástup generativní umělé inteligence do vyhledávání a online služeb narušuje dlouholetou symbiózu mezi médii a platformami. Zatímco dříve vyhledávače přiváděly médiím návštěvnost výměnou za obsah, dnes AI uživateli nabídne hotovou odpověď – a motivace kliknout na zdroj převzatý z médií dramaticky klesá. Slížek mluví otevřeně o „rozbité symbióze“, kterou zatím nikdo neumí nahradit funkčním modelem. Automatizace v redakcích sice přináší dílčí úspory, ale ty podle něj zdaleka nevyváží ztráty způsobené poklesem návštěvnosti a příjmů. České mediální domy se navíc podle Slížka soustředí na slepé uličky, jako je spor o snippety, místo aby strategicky řešily vztah k AI modelům a licencování obsahu.

Pokud vás více zajímá téma využití AI v redakční praxi médií, poslechněte si Rozpravy s názvem AI a média, kde jsme se tomuto tématu věnovali se zástupci různých českých médií, nebo si přečtěte shrnutí debaty.  

V závěru debaty se vrací jedno tvrdé konstatování: velká část mediálního trhu dnes nemá udržitelný byznys model. Stanislav Šulc shrnuje, že model založený na reklamě, distribuci přes platformy a masové návštěvnosti se vyčerpal. Média přišla o kontrolu nad distribucí už kolem roku 2008 a dnes platí cenu za závislost na algoritmech, které se řídí cizími zájmy. Generativní AI tento problém jen akceleruje. Zatímco změny v redakčním workflow jsou spíš kosmetické, ekonomický dopad je pro média zásadní.

Co dalšího v podcastu zazní?

I tento díl si můžete jako obvykle poslechnout na vašich oblíbených podcastových platformách: Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.

Zdroje

ROŽÁNEK, Filip. Média 2025: Příchod Oneplay, dusno kolem České televize a rozvoj digitálního rozhlasu. Lupa.cz [online] 2025 [cit. 2026-01-16].
Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/media-2025-prichod-oneplay-dusno-kolem-ceske-televize-a-rozvoj-digitalniho-rozhlasu/

Personální změny ve vedení médií v roce 2025. MediaGuru.cz [online] 2025-12-30 [cit. 2026-01-16].
Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2025/12/personalni-zmeny-ve-vedeni-medii-v-roce-2025/

Česká média ohrožuje vysoká koncentrace vlastnictví. MediaGuru.cz [online] 2025-09 [cit. 2026-01-16].
Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2025/09/ceska-media-ohrozuje-vysoka-koncentrace-vlastnictvi/

VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. Aktualizovaná mapa vlastníků českých médií 2024. MediaGuru.cz [online] 2024-06-24 [cit. 2026-01-16].
Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2024/06/aktualizovana-mapa-vlastniku-ceskych-medii-2024/

CENTRE FOR MEDIA PLURALISM AND MEDIA FREEDOM. The Czech Republic – Country Profile: Media Pluralism Monitor 2025. CMPF EUI [online] 2025 [cit. 2026-01-16].
Dostupné z: https://cmpf.eui.eu/country/the-czech-republic/

Marketingové trendy 2026: AI, krátká videa i vodcasty. ScreenVoice.cz [online] 2026-01-05 [cit. 2026-01-16].
Dostupné z: https://www.screenvoice.cz/aktuality/marketingove-trendy-2026-ai-kratka-videa-i-vodcasty/