David Slížek: AI mění způsob, jakým média vznikají, čtou se i poslouchají

Umělá inteligence se v českých médiích stává běžnou součástí redakční praxe. Nejde přitom jen o technologickou novinku, ale o nástroj, který proměňuje každodenní práci novinářů, vztah publika k obsahu i samotnou podobu médií. V bonusovém rozhovoru k Rozpravám o stavu českých médií mluvil šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek o tom, kde dnes AI novinářům skutečně pomáhá, kde naopak naráží na své limity a proč nás čeká zásadní změna v tom, jak budeme informace konzumovat.

Poslechněte si bonusový rozhovor na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser. A pokud raději čtete, připravili jsme pro vás shrnutí.

Přepisy rozhovorů: nejviditelnější pomoc pro novináře

Podle Slížka jsou jedním z nejrozšířenějších využití umělé inteligence v redakcích přepisy rozhovorů. Právě tato činnost patřila dlouhodobě k nejméně oblíbeným částem novinářské práce. „Neznám novináře, kterého by bavilo přepisovat rozhovory. Vždycky to byla úmorná práce, člověk u toho trávil hodiny,“ říká. Automatické přepisy podle něj sice nejsou stoprocentně přesné, zejména v češtině, ale i tak představují obrovskou úsporu času. „Ušetří mi to zhruba třetinu času, který bych jinak strávil manuálním přepisem.“

AI však podle Slížka nekončí jen u přepisu audia. V redakcích se využívá i pro základní editaci textu, odstranění výplňových slov, diarizaci mluvčích nebo orientační rešerše. Chatboti podle něj mohou posloužit jako užitečný vstupní bod při mapování tématu, například když novinář potřebuje rychlý přehled o tom, co se o dané otázce psalo v posledních letech. Zároveň ale zdůrazňuje nutnost obezřetnosti: „Člověk si musí ověřovat, jestli ten chatbot nehalucinuje, jestli opravdu zdroje, které cituje, existují.“

Vizuální obsah a korektury: úspora času i nové nároky na novináře

Vedle textu a audia se umělá inteligence stále častěji uplatňuje také při tvorbě vizuálního obsahu. Generování obrázků Slížek vnímá jako výrazné zjednodušení práce, které ale klade nové nároky na dovednosti novinářů. „Tam nestačí napsat jednu jednoduchou větu. Aby byl výsledek slušný, je dobré mít prompt trošičku připravený,“ vysvětluje. „Pak to používáme i k nějakým základním korekturám. To znamená, že ten text nechám prostě projet, mám na to už připravený trochu delší a vyladěný prompt, a ono mi to udělá základní korekturu. Zase to není stoprocentní, ale na ten základ to stačí“, dodal. Tento trend pak podle něj bohužel nepřináší dobré zprávy pro ty, kteří byli na těchto pozicích zaměstnáni.

Proč je práce s primárními zdroji stále klíčová

Důležitým tématem rozhovoru byla také důvěra veřejnosti v AI asistenty, zejména při konzumaci zpravodajství. Slížek upozorňuje, že problém halucinací zůstává zásadní a podle něj se ho nepodaří v dohledné době zcela odstranit. „Ten chatbot je schopný tvrdit jednu věc a za deset minut na opakovaný dotaz tvrdit pravý opak,“ říká. Znepokojující je pro něj především to, že lidé mají tendenci nekriticky přijímat odpovědi, které potvrzují jejich vlastní názory. V tomto ohledu přirovnává práci s AI k tomu, jak se v minulosti pracovalo s Wikipedií: je to užitečný nástroj, který ale vyžaduje ověřování informací u primárních zdrojů.  „Pro novináře by tohle měl být úplný základ, vždycky jít úplně k tomu prvotnímu zdroji. Ani ne třeba k médiu, které o tom píše, ale dojít si až opravdu k tomu primárnímu zdroji té informace, pokud něco třeba přebírá z jiného média, a fakt si to ověřovat, protože jinak je to cesta do pekla“, varuje.

Budoucnost médií

Věnovali jsme se i budoucnosti médií a jejich vztahu k vyhledávačům a AI chatbotům. Slížek se domnívá, že trend je už dnes zřejmý a v zásadě neodvratitelný. Konverzační rozhraní, AI přehledy ve vyhledávání a hlasoví asistenti podle něj postupně mění způsob, jakým lidé internet používají. „Mění to rozhraní, jakým používáme internet, mění to způsob používání internetu, způsob čtení médií – vlastně všechno. Lidé nebudou mít v relativně blízké budoucnosti potřebu chodit na weby, protože se prostě zeptají chatbota: přečti mi nejnovější zprávy z té a té oblasti nebo co se kde děje. A on jim to přečte, případně jim to nabídne v nějaké jiné podobě. Nebudou muset číst celé články, zadají si, že chtějí jen nějaké výtahy z textů nebo něco podobného“, shrnul zásadní změny.

To podle něj povede k hluboké personalizaci obsahu. Uživatelé si budou moci zvolit, zda chtějí informace číst, poslouchat, nebo sledovat ve formě videa, a to v podobě, která jim bude nejvíce vyhovovat. „Poprvé opravdu dojde k totální personalizaci toho, jakým způsobem chceme obsah konzumovat,“ shrnuje Slížek s tím, že se tato proměna nebude týkat jen médií, ale celého webu. Na otázku, kdy se tyto změny projeví naplno, odpovídá opatrně. Nejde podle něj o záležitost jednoho roku, ale náznaky jsou už dnes patrné. „Časem budeme mít každý svého osobního AI agenta, který za nás bude tyhle věci dělat,“ popisuje možnou budoucnost, v níž uživatel ráno dostane automaticky připravený přehled informací bez nutnosti aktivně vyhledávat zdroje. „To už je dnes možné, ale samozřejmě to používají spíše takzvaní early adopters. Myslím, že je ale jen otázka času, než se to dostane do mainstreamu.“

Delegování myšlení: přirozený důsledek technologického vývoje?

Rozhovor se na závěr dotkl i obav z delegování lidského myšlení na technologie. „Hodně se mluví o výzkumech, podle kterých nadměrné používání AI chatbotů vede k tomu, že schopnost přemýšlet nebo řešit věci samostatně klesá. Myslím, že je to logické. Když například nepoužíváte každý den sekeru, tak je vaše schopnost s ní pracovat nižší než u dřevorubce, který s ní pracuje denně a má na to vytrénované svaly. Tělo je na to zvyklé. Nejsem psycholog ani lékař, ale myslím, že podobná analogie musí platit i u mozku. Když ho přestanete používat v nějaké oblasti, tak ta oblast nebude dobře natrénovaná a nebude dobře fungovat. Na druhou stranu se může vyvinout jiná schopnost a může nás to evolučně někam posunout, ale to už je spíš sci-fi,“ zaznělo na závěr.

Co dalšího se v rozhovoru dozvíte:

Poslechněte si celý bonusový rozhovor na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser. Můžete se tak vrátit k lednovým Rozpravám, ve kterých se ohlížíme za uplynulým rokem a diskutujeme, co média čeká v roce 2026.

Zdroje

CIBULKA, Jan. AI asistenti si vymýšlí až v polovině případů. Koubský: Lidé jim věří, to je skutečně velký problém. Online Plus [online]. 24. 10. 2025 [cit. 1. 2. 2026]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/technologie/ai-zpravy-chatgpt-jazykove-modely-llm-presnost-halucinace_2510241923_cib

IVANČENKOVÁ, Alžběta. Virtuální moderátor i 10× víc videoobsahu. Jak mění AI práci médií? Asociace.ai [online]. 28. 11. 2025 [cit. 1. 2. 2026]. Dostupné z: https://asociace.ai/virtualni-moderator-i-10x-vic-videoobsahu-jak-meni-ai-praci-medii/

NEWTON, Nic; FLETCHER, Richard a kol. Reuters Institute Digital News Report 2025. Oxford: Reuters Institute for the Study of Journalism, June 2025 [cit. 1. 2. 2026]. Dostupné z: https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2025

ŠŤASTNÁ, Lucie. R2025/05: AI v médiích. Podcast Rozpravy o médiích, Rozpravy.fsv.cuni.cz [online] 9. 5. 2025 [cit. 1. 2. 2026].
Dostupné z: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/r2025-05-ai-v-mediich/