David Klimeš: Samoregulace v oblasti médií je v Česku ve špatném stavu

V bonusovém rozhovoru k Rozpravám o médiích mluví David Klimeš, pedagog na IKSŽ a novinář o zastaralé mediální legislativě, nových evropských regulacích i o tom, proč je stav mediální samoregulace v Česku zatím spíše tristní.

Poslechněte si bonusový rozhovor s Davidem Klimešem na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser. V tomto článku si můžete přečíst, co zásadního zaznělo.

Média veřejné služby stále v zajetí 90. let

David Klimeš připomíná, že rok 2025 otevřel znovu zásadní otázku, jak má vypadat mediální veřejná služba v 21. století. Debaty o navyšování koncesionářských poplatků podle něj ukázaly, že česká mediální legislativa je stále nastavena na realitu 90. let. „Nemáme úplně aktualizovanou mediální legislativu pro nabídku mediální veřejné služby pro 21. století. Ta debata se prostě nedá přeskočit,“ dodal. Navýšení poplatků a uzavření memorand o veřejné službě České televize a Českého rozhlasu považuje spíše za dočasné řešení. Podle něj se stejně nevyhneme širší diskusi o tom, čím nahradit dnes už přežité instituty, jako je například teletext, a jak nastavit veřejnou službu tak, aby s ní byla společnost ztotožněná. 

Evropská pravidla mění hru

Vedle národní legislativy bude navíc podle Klimeše stále důležitější ta evropská. V médiích už dnes hraje klíčovou roli například nařízení Digital Services Act a od poloviny roku 2024 také European Media Freedom Act (EMFA). „Jak to bude aplikováno, to je otázka, na kterou teď nikdo úplně nezná odpověď, protože je to novinka,“ říká Klimeš. Budoucí vlády se tak podle něj nevyhnou složitému vyjednávání mezi českým právním rámcem, společenskou debatou a unijními pravidly.

Kde chybí samoregulace, nastupuje stát

Druhé velké téma rozhovoru se týká mediální samoregulace, jíž se David Klimeš věnoval v minulosti i v rámci Národního fondu nezávislé žurnalistiky. Stav samoregulace v Česku hodnotí bez obalu: „Je prostě ve špatném stavu.“ Zároveň ale zdůrazňuje, že nejde o české specifikum, nýbrž o širší problém postkomunistických zemí. Historická zkušenost s autoritářským režimem podle něj posílila individualismus a odpor ke kolektivnímu sdružování, což se promítá i do médií. Podle Klimeše však právě teď nastal čas to změnit. Samoregulace totiž není jen o etických standardech a odpovědnosti vůči veřejnosti, ale také o ochraně svobody médií. „Tam, kde není schopna něco zařídit mediální samoregulace, často nastupuje státní regulace. A to v současných rychle se měnících podmínkách nemusí být vůbec šťastné,“ vysvětluje. Čím funkčnější samoregulace podle něj existuje, tím menší je riziko, že stát sáhne po direktivních zásazích.

Na základě srovnávací studie, kterou Klimeš připravil s Lenkou Waschkovou Císařovou a Marínou Urbáníkovou, upozorňuje, že nelze jednoduše převzít modely ze zahraničí. „V žádném případě si nemyslím, že je možné nějakou mediální samoregulaci z Finska nebo Švýcarska přesadit sem a najednou jsou česká média zachráněna,“ říká. Přesto ale existují základní principy, bez nichž se žádná legitimní samoregulační platforma neobejde. Mezi ně patří zapojení nejen novinářů, ale i vydavatelů a vysílatelů, kteří disponují ekonomickou mocí, existence široce sdíleného a aktuálního etického kodexu a také průběžné řešení problémů, nejen reakcí na mediální kauzy. Důležitou roli hrají i sankce, které ale nemají mít represivní charakter. „Často jsou v podobě povinnosti zveřejnit, že se něco nepovedlo a mohlo to být jinak. To má ten dostředivý efekt,“ vysvětluje Klimeš.

První náznaky posunu

Určité náznaky posunu Klimeš přece jen vidí. Zmiňuje vznik správce licenčních práv vydavatelů či samoregulační desatero, které vzniklo v návaznosti na přijetí EMFA. Právě shoda na tom, že každé médium by mělo mít aktualizovaný etický kodex, považuje za významný krok. Zvlášť důležité je to podle něj pro online média, která mají dnes obrovský vliv, ale jen minimální právní úpravu.

Poslechněte si celý bonusový rozhovor na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser. K poslechu doporučujeme také lednové Rozpravy, ve kterých se ohlížíme za uplynulým rokem a diskutujeme, co média čeká v roce 2026.

Zdroje:

Správce licenčních práv vydavatelů, z.s. SLPV.cz [online]. [cit. 2026-01-26]. Dostupné z: https://www.slpv.cz/

European Commission. European Media Freedom Act – Protecting democracy [online]. [cit. 2026-01-26]. Dostupné z: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/priorities-2019-2024/new-push-european-democracy/protecting-democracy/european-media-freedom-act_en

Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Samoregulační mediální rady: zkušenosti z novinarské a vydavatelské spolupráce v Evropě [online]. 2025-02-19 [cit. 2026-01-26]. Dostupné z: https://www.nfnz.cz/nfnz-vydava-studii-samoregulacni-medialni-rady-zkusenosti-z-novinarske-a-vydavatelske-spoluprace-v-evrope/

Český telekomunikační úřad. Co je to DSA? [online]. [cit. 2026-01-26]. Dostupné z: https://ctu.gov.cz/co-je-to-dsa