Evropské volby, předvolební kampaně a média

Volby do Evropského parlamentu – téma, které v posledních dnech minulo jen málokoho. Jaké byly předvolební kampaně kandidujících stran a osobností? Jaké měly strategie a jak s nimi uspěly? Která kampaň byla nejviditelnější? Vyplatí se vytvořit negativní kampaň? Jak jsou pro výsledek důležité předvolební debaty? A jak sociální sítě? A jaké další zahraničně politické nebo společenské dění se odrazilo v předvolebních kampaních? Ať už jste se voleb účastnili, nebo ne, nejnovější epizoda Rozprav o médiích vám z nich shrne to nejdůležitější.

Diskuzi moderovala Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK, která téma voleb rozebírala s Marcelou Konrádovou, odbornou asistentkou na Katedře marketingové komunikace a PR Institutu komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK, Petrem Justem, vedoucím Katedry politologie a anglofonních studií MUP, a Terezou Masopustovou, hlavní analytičkou STEM.

První část jsme věnovali tématu předvolebních kampaní. Ohledně nich se hosté shodli, že byly charakterizovány mixem evropských a domácích témat. Petr Just zdůraznil, že domácí témata (například zvyšování daní a důchodová reforma) tradičně dominují nad evropskými, což se v těchto volbách opět potvrdilo. Marcela Konrádová rozdělila kampaně na ty, které měly obecnou strategii (jako třeba strana SPOLU), a ty, které vsázely na osobnosti, jako tomu bylo s Danuší Nerudovou. Druhé zmíněné se totiž nejprve zaměřily na kandidující osobnost a poté na stranickou linii. „Za nejviditelnější a nejlépe provedenou kampaň považovali lidé tu od hnutí ANO,“ shrnula Tereza Masopustová výzkum od agentury STEMMARK, který se tímto tématem zabýval. Marcela Konrádová dodala, že vládní koalici SPOLU se nevyplatila negativní kampaň, kterou mířili právě na ANO. Dostalo díky tomu spoustu prostoru v médiích, a tak se bez větší snahy dostali snadno do povědomí voličů.

Ve druhé části jsme se zabývali podrobněji tématem předvolebních debat, které jsou neoddělitelnou součástí jakýchkoliv voleb. Hosté se shodli, že přinesly řadu evropských témat do veřejného prostoru, ale neobešly se bez určitých kontroverzí. Petr Just v první řadě kritizoval opakování stejných témat, ale všiml si i jiného aspektu: „Nepochopil jsem koncept debat předsedů stran, kteří ve volbách nekandidují, omlouvám se, k médiím mám respekt, ale neviděl jsem na tom žádnou přidanou hodnotu,“ dodal. Marcela Konrádová sledovala poslední debatu na České televizi a nelíbil se jí nepoměr zástupců mezi koalicí SPOLU (tři zástupci) a opozičními zástupci ANO a SPD (jeden od každé strany). „Rozumím tomu, že SPOLU je vládní koalice, ale kandidovali za jeden subjekt, který měl tím pádem trojnásobný prostor,“ vysvětlovala. „Nepohoršilo mě to, ale nepřišlo mi to fér.“ Tereza Masopustová zase vypíchla sledovanost, která sice v případě debat na CNN Prima News atakovala půl milionu, i tak ale byla mnohem nižší než třeba u hokejového mistrovství. Společně s Marcelou Konrádovou zdůraznily důležitost udržování zájmu o evropskou politiku mimo volební období, protože více než 50 % našich zákonů se vytváří právě na základě evropské legislativy.

Třetí část jsme věnovali jiným komunikačním kanálům a faktorům, které mohly volby ovlivnit. Hosté uvažovali, které komunikační platformy jsou pro předvolební kampaně nejdůležitější. Podle Marcely Konrádové jsou nejdůležitější osobní setkání, televize a sociální sítě, Petr Just by prohodil pořadí osobního setkání a sociálních sítí kvůli jejich technologické jednoduchosti a širšímu dosahu. Sociální sítě jsou podle něho rychlejší, levnější a mají neporovnatelný dosah. Také se podělil o svůj názor ohledně alternativních médií a tzv. dezinformačních webů: „Spíše utvrzují voliče v jejich názorech,“ vysvětloval. „Jejich příznivci mají svou pravdu a neví, jestli v tom nejsou sami, a tak si najdou stránku, která je utvrdí v tom, že jejich názor je správný.“ Také zmínil fenomén sociálních bublin, ze kterých někteří lidé dokážou vystoupit, protože to vyžaduje jejich profese, laický volič v ní ale obvykle zůstává.

Jaké další události ovlivnily průběh voleb? Jak konkrétně využily strany hokejového šampionátu a vlny vlastenectví, které výhra v něm přinesla? Co byly další znaky voleb do Evropského parlamentu? Vyplatilo se stranám vytváření koalic? Je taktičtější to dělat v těchto volbách nebo parlamentních? Proč kandidující strany rády zjednodušují témata a používají „nálepky“? Odpovědi na tyto otázky vám přinese nejnovější epizoda Rozprav o médiích, která netradičně vyšla už ve středu 12. 6.

Poslechněte si celé Rozpravy o evropských volbách, předvolebních kampaních a médiích na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index, Podchaser.

Pokud vás zaujala určitá část, můžete si ji jednoduše najít podle času:

Představení hostů – 00:00:00 – 00:02:49
1.část: Předvolební kampaně – 00:02:54 – 00:28:10
2.část: Předvolební debaty – 00:28:15 – 00:56:51
3. část: Další faktory, které mohly ovlivnit výsledky voleb a předvolební kampaně – 00:56:57 – 01:21:46
Rozloučení a závěr – 01:21:52 – 01:23:25