Alena Pospíšil Macková: Ochota zapojovat se do politických diskuzí klesá
Ve čtvrtém bonusovém rozhovoru k Rozpravám na téma Volby a média diskutujeme s Alenou Pospíšil Mackovou. Vysvětluje, jak se proměňuje způsob, jakým lidé i politici komunikují o politice na sociálních sítích, proč je online prostředí stále polarizovanější a jakou roli v něm hrají algoritmy i emoce.
Poslouchat můžete jako obvykle na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.
„Komunikace o politice na sociálních sítích má jinou povahu než v médiích tradičních,“ říká Alena Pospíšil Macková. Podle ní se zásadně proměnil nejen formát, ale i samotná logika online prostředí. Zatímco kolem roku 2010 byl Facebook klíčovým zdrojem politických informací, dnes je situace jiná: „A kdybychom se podívali třeba na TikTok, tak tam ta komunikace potom funguje zase úplně jinak. Je založená na videích, viralitě, ty politické informace nejsou často primárně politické, ale snaží se přizpůsobovat i životnímu stylu těch mladých uživatelů, kteří jsou tou cílovou populací. Ale kdybych měla nějak ukázat nebo říct, jak vypadá ta politická komunikace obecně, tak je, řekněme, emotivnější, rychlejší, vizuálnější, symboličtější a rozrůzněnější, protože cílí na různé typy uživatelů a hodně se to přizpůsobuje právě tomu, jak to jednotlivé sociální médium používá, třeba i ten algoritmus, protože ti političtí aktéři samozřejmě nějakým způsobem na tohleto cílí. Ta politická komunikace je taky polarizovanější, je extrémnější. To vidíme zejména na výzkumech politických diskuzí, online politických diskuzích na online sociálních sítích.“
Jak náročná je participace v politických debatách?
Macková také popisuje, že zapojení do online politických debat není pro každého jednoduché: „Proto, abyste se zapojila nějakým způsobem do diskuze, tak potřebujete mít nějakou míru informovanosti, nějaký zájem, řekněme i taky musíte být trošičku otrlá, abyste se do těch diskuzí zapojila a tohleto má jen určitá část těch uživatelů a ti tam jdou vidět. Ale samozřejmě to neznamená, že to je názor, který je reprezentovaný v té populaci nějak významně. Ale bohužel to tak je.“ Zároveň upozorňuje, že ochota lidí zapojovat se do online politických debat postupně slábne: „Už i tak byla nízká, ale klesá. A přitom vlastně právě ty online politické diskuze byly něco jako jeden z těch efektů, u kterých se doufalo, že když nám přijdou ta nová média, že nám vlastně tady dokážou transformovat tu politickou diskuzi, vytvořit nějakou veřejnou sféru, kde bude ta politická diskuze probíhat. A ve výsledku tu máme vysoce polarizované debaty, které vytlačují z toho veřejného prostoru velkou část populace.“
Je fenomén „echo chambers“ přeceňován?
Na otázku, zda se lidé na sociálních sítích skutečně uzavírají do „komnat ozvěn“ (echo chambers), Macková reaguje souhlasně s interpretací antropoložky Marie Heřmanové, že tento jev byl dlouho přeceňován. „Opravdu nejsou tak rozšířený problém,“ říká Macková. Zároveň upozorňuje, že výzkumy nejsou úplně jednoznačné a ukazují i opačný trend: díky online prostředí jsme dnes častěji vystaveni názorům, které se od těch našich liší. To ale nemusí vést k porozumění – naopak může polarizaci posilovat. „Ve chvíli, kdy právě vidíte tu polarizovanou skupinu, ten názor, který stojí proti vám, tak vás to vlastně více vymezí a vzdálí od té skupiny,“ vysvětluje.
Emoce jako nástroj kampaní
Podle Aleny Pospíšil Mackové se politické subjekty naučily s polarizací cíleně pracovat a využívat ji k mobilizaci svých voličů. Jak politici využívali polarizace v letošních volbách? „Obecně to samozřejmě využívali k tomu, že se snažili mobilizovat proti tomu opozičnímu bloku, který pojmenovávali jako nějakým způsobem nebezpečný pro ten životní styl, pro naše hodnoty,“ říká Macková. Před volbami bylo možné tento přístup pozorovat napříč politickým spektrem. Koalice Spolu varovala před návratem Andreje Babiše k moci a před „ohrožením bezpečnosti země“, zatímco SPD či motoristé zase útočili na vládní blok, který vykreslovali jako viníka špatné ekonomické situace. „Vidíme tam vyloženě důraz na afekt, na emoci, kterou se snažili mobilizovat k tomu svému bloku,“ vysvětluje Macková. V online prostoru se pak podle ní tyto strategie politiků ještě umocňují. „Strašíte, používáte negativní emoce, protože víte, že algoritmy online sociálních sítí to ve většině podporují,“ říká. Z takového nastavení podle Mackové dlouhodobě těží především SPD, jejíž „vyhrocená rétorika založená na emocích“ přináší straně výrazný organický dosah.
V rozhovoru se dozvíte také:
- během kterých událostí došlo k výraznému posílení polarizace,
- zda můžeme pozorovat trend nárůstu politického cynismu,
- jak pracovalo s negativními emocemi hnutí ANO.
Zaujal vás rozhovor a chtěli byste si poslechnout i původní Rozpravy o médiích na téma Volby a média? Poslechněte si je na vašich oblíbených podcastových platformách: Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.
Zdroje
Šťastná, L. MM#5: Jak se zamýšlet nad sociálními sítěmi s Marií Heřmanovou. Rozpravy.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 9. října 2025]. Dostupné z: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/mm5-jak-se-zamyslet-nad-socialnimi-sitemi-s-marii-hermanovou/
Pospíšil Macková, A. a Kluknavská, A. Patterns of Polarizing Communication During COVID-19: Emotionality, Incivility, Conflict, and Negativity in Facebook Posts of Government and Opposition Leaders. International Journal of Communication [online]. 2024. Dostupné také z: https://www.researchgate.net/publication/385411343_Patterns_of_Polarizing_Communication_During_COVID-19_Emotionality_Incivility_Conflict_and_Negativity_in_Facebook_Posts_of_Government_and_Opposition_Leaders
