R2025/02: Média veřejné služby v 21. století
Jaká by měla být role médií veřejné služby v 21. století? Co všechno by měla jejich veřejná služba zahrnovat? Vedeme o těchto otázkách jako společnost dostatečnou debatu? Přinesou memoranda managementu médií veřejné služby nějakou změnu? Jaká jsou očekávání veřejnosti a jaké výhrady vůči médiím veřejné služby zaznívají nejčastěji? A jak by na ně měla tato média reagovat? Jaké změny přináší novela zákona, o níž se v uplynulých týdnech znovu jednalo ve Sněmovně? A proč je hlavním bodem diskuse právě financování? Co dalšího se řeší v zákulisí? A co by se řešit mělo a neřeší?
Moderátorka Lucie Šťastná z IKSŽ FSV UK pozvala k debatě čtyři odborníky, kteří téma analyzovali z různých úhlů pohledu. Pozvání přijala Marína Urbániková, odborná asistentka na Katedře mediálních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních studií a na Ústavu pro otázky soudnictví Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Diskuze se zúčastnil také Filip Rožánek, mediální analytik a editor Digizone.cz, který externě vyučuje na Katedře mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha (MUP). Dalším hostem byl Jan Jirák, pedagog na IKSŽ FSV UK a vedoucí Katedry mediálních studií na MUP. Zmíněnou trojici doplnil Petr Szczepanik, vyučující na Katedře filmových studií FF UK a externí konzultant pro Státní fond kinematografie.
Jakou roli hrají média veřejné služby?
V úvodu diskuze Jan Jirák vysvětlil historický kontext vzniku médií veřejné služby v Česku. Připomněl, že jejich model byl v 90. letech převzat ze zahraničí, zejména z Velké Británie a Německa, kde média veřejné služby sehrála po druhé světové válce klíčovou roli v demokratizaci společnosti. U nás byla jejich existence od počátku poznamenána tím, že je část veřejnosti vnímala jako státní média. Zároveň čelila kritice zejména ze strany pravicových politiků. Marína Urbániková představila svá výzkumná zjištění a shrnula hlavní požadavky veřejnosti kladené na média veřejné služby: „Očekáváme, že budou informovat, vzdělávat a bavit – a to v různých variacích těchto základních funkcí. Důležité také je, aby byla nezávislá na politických tlacích i na komerčním prostředí.“ Zdůraznila, že Česká televize a Český rozhlas jsou lídry mediálního trhu a zároveň dlouhodobě nejdůvěryhodnějšími zpravodajskými zdroji v Česku. Filip Rožánek doplnil: „Média veřejné služby nesou národní kulturní identitu a poskytují kvalitní informace. Ve světě zahlceném různými zdroji zábavy a zpráv je pro každou společnost důležité mít určitý pevný bod, ke kterému se může vztahovat.“ Média veřejné služby pak přirovnal k „nároďáku“ – když se mu daří, daří se celému segmentu.
„Média veřejné služby by měla směřovat k internetu veřejné služby, aby byla protiváhou nadnárodním platformám.“
Petr Szczepanik
Petr Szczepanik upozornil na doposud nevyužité možnosti oslovování mladšího publika, zejména ve věkové skupině 15 až 35 let. Jako příklad úspěšného přístupu zmínil skandinávský webseriál Skam, který dokázal přitáhnout středoškolské publikum k obsahu médií veřejné služby – což je výzva, na kterou se česká média veřejné služby – dosud spíše neúspěšně – snaží nějak reagovat. Marína Urbániková dodala, že zatímco se v jiných evropských zemích, jako je Dánsko nebo Nizozemsko, aktivně debatuje o budoucnosti médií veřejné služby a některé změny už se i realizují, v Česku se stále vracíme k tématům, která dominovala diskusím už v 90. letech. Jan Jirák vidí možnou příčinu této stagnace v nedostatku prostoru pro širší dialog o veřejné službě: „A to nejen o médiích veřejné služby prostřednictvím médií, ale také o tom, jak by měl fungovat náš veřejný prostor jako celek.“ Upozornil také, že politikům v tomto ohledu chybí koncepční přístup: „V této oblasti má politická reprezentace obrovský dluh, který sahá napříč několika vládami.“
Přinesou memoranda generálních ředitelů nějakou změnu?
V první části diskuze jsme se věnovali také otázce memorand, které by podle navrhované novely měla vždy na 5 let definovat, jakou veřejnou službu budou tato média poskytovat. Lucii Šťastnou zajímalo, jestli mohou přinést nějakou změnu, které si všimnou i diváci a posluchači MVS, případně jestli bude znamenat pro celou společnost možnost více si ujasnit, co od médií veřejné služby v budoucnu očekáváme. I v tomto případě však hosté vyjádřili obavy, za všechny zmiňme, co tom uvedla Marína Urbániková: „Já se tak trochu obávám, že my jdeme převzít jen ten dokument, ten nástroj, to memorandum, ale už ne veřejné konzultace.“ Diskutovalo se také o tom, jak k médiím veřejné služby přistupují v zahraničí.
Televizní a rozhlasové poplatky: přežitek, nebo nutnost?
Ve druhé části debaty jsme se více zaměřili na kontroverzní otázky kolem mediální novely. Nejdříve Marína Urbániková shrnula, jací hráči do debaty o poslání médií veřejné služby v poslední době vstupovali a s jakými zájmy, poté se debata stočila k financování médií. Jsou televizní a rozhlasové poplatky už za zenitem? Jak do diskuze vstupují politici? Znamenalo by opozicí navrhované napojení na státní rozpočet zánik médií veřejné služby? Podle Jana Jiráka je v případě financování ze státního rozpočtu důležité „vytvořit takovou konstrukci rozhodování o těch penězích, aby do ní mohly co nejméně zasahovat konkrétní politické zájmy.“ Filip Rožánek v této souvislosti zmínil možný problematický scénář: „Já se ale obávám, že celá ta diskuse, kterou vedou opoziční strany u nás, tak směřuje spíše k tomu slovenskému modelu. Ten nechvalně proslulý příklad je, že nejprve jedna vláda protlačila Národní radou nový systém financování Rozhlasu a televize Slovenska, kde bylo stanoveno, že každý rok dostane 0,17 % HDP. Uplynuly čtyři měsíce, byly volby, po volbách Ficova vláda přišla s konsolidačním balíčkem a škrtla tuto hodnotu na 0,13 %. Čili se ty prostředky během několika měsíců změnily. Tohle je přesně ten model, který by se neměl stát, protože chybí právě ta víceletá jistota a víceleté financování.“
Petr Szczepanik v následné debatě o dalších výzvách médií veřejné služby zdůraznil roli České televize ve filmové a televizní tvorbě: „Možnost například nezávislých producentů vyrobit nějaký ambicióznější projekt v podstatě závisí na České televizi. Zní to možná zvláštně, ale je to vlastně fond a Česká televize. Mají tzv. filmové centrum, v podstatě jsou jedním z největších výrobců nejen televizních pořadů, ale i filmů. Kofinancují filmy dvacet let a dělají to aktivně a docela úspěšně.“ Podle něj by měla být média veřejné služby místem inovací, kterými se pak budou inspirovat i média soukromá.
Politici vnímají média veřejné služby hlavně skrze jejich zpravodajství a publicistiku
Marína Urbániková pak v závěru druhé části vysvětlila, jak média veřejné služby vnímají politici, na kterých ve výsledku jejich budoucnost záleží: „Ale do toho, abychom vůbec diskutovali o českých médiích veřejné služby jako o jednom ze základních kamenů české kultury nebo o nich uvažovali jako o jednom z opěrných bodů, na kterém český kulturní průmysl stojí, jsme se vlastně vůbec nedostali.“ Přibližuje myšlení politiků: „Část politických sil má média veřejné služby v zásadě jako úhlavního nepřítele, u některých je to vysloveně ideologicky založené. Pak tu máme tu majoritní část, které média veřejné služby nijak zvlášť nevadí, ale zároveň by očekávali, že když jim tedy zvýšíme peníze, tak by je neměla úplně kritizovat. Neříkám, že by je měla poslouchat, ale minimálně by je neměla kritizovat příliš. Protože my, jako politici, jsme jim přece umožnili lepší život. A obávám se, že jen menší část je schopná plně akceptovat tu kritickou žurnalistiku, kterou od médií veřejné služby očekáváme. A když se na to podíváme optikou pragmatického politika, není to úplně překvapivé, protože ta motivace investovat politický kapitál, čas a energii do toho, aby média veřejné služby byla co nejsilnější a co nejnezávislejší, pro vás jako politika není úplně výhodná. Protože si tím pádem vlastně pěstujete silného a mocného kritika. A když pak ještě nevidíte ten významný kulturní rozměr, který česká média veřejné služby hrají ve společnosti, tak… je to těžké.“
Je těžké se zavděčit všem, vždycky bude někdo nespokojený
Ve třetí části jsme prodiskutovali výhrady veřejnosti vůči médiím veřejné služby. Lucie Šťastná zmínila některé iniciativy z poslední doby – jednu na podporu médií veřejné služby a dvě vůči nim kritické. Nakolik ale vypovídají o názoru společnosti jako celku? Marína Urbániková shrnula, co o výhradách veřejnosti vůči médiím veřejné služby zjistila ve výzkumu, který na toto téma vedla.
Filip Rožánek k tomu uvedl řadu příkladů, jak by mohla média veřejné služby vyjít vstříc lidem, kteří jsou s nimi nespokojení a často přehlížení. Očekával by třeba, že se média veřejné služby měla věnovat okrajovým oblastem České republiky – regionům, jako je Karlovarsko nebo Ústecko. Jako příklad dobré praxe uvedl komediální seriál TV Nova Sex O´Clock, který se věnuje prvním erotickým zkušenostem mladých lidí. „Otevírá celou spoustu celospolečenských témat a především se odehrává celý ve Zlíně… (…) Našly se tam skvělé lokality, skvělí tvůrci a jsou tam neokoukaní herci.“ Našel ale i příklad dobré praxe u České televize -seriál Most!.
Potřebujeme, aby nás média veřejné služby stmelovala?
Jan Jirák pak uvažoval o integrační funkci, zda je stále aktuální: „A tady si musíme položit otázku: Potřebujeme faktor, který společnost nějakým způsobem integruje, podobně jako škola? Pokud ano, má to důsledky pro zadání veřejnoprávních médií. Je jejich integrační funkce stále klíčová? Nebo už pro nás není tak důležitá a zaměřujeme se spíše na oslovování jednotlivých segmentů publika?” Také podle něj není dostatečně prodiskutována vzdělávací funkce médií: „Nikdy jsme nevedli seriózní debatu o tom, co je to vzdělávací funkce. A myslím, že nám to chybí.“ V závěru této části odpověděli všichni čtyři hosté na otázku, jak se podle nich média veřejné služby promění po sněmovních volbách.
I tento díl si můžete jako obvykle poslechnout na vašich oblíbených podcastových platformách: Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.
Zajímá vás jen některá část Rozprav? V tom případě využijte časování:
Představení hostů a tématu: 0:00:00–0:03:06
1. část: 0:03:06–0:44:33 Co jsou média veřejné služby, praxe ze zahraničí, výzvy médií veřejné služby v 21. století
2. část: 0:44:34–1:14:28 Kontroverzní otázky kolem mediální novely
3. část: 1:14:29–1:44:41 očekávání a výhrady veřejnosti směrem k médiím veřejné služby
Rozloučení: 1:44:42–1:46:26
Použité zdroje pro natáčení Rozprav o médiích:
Novela z. o České televizi a o Českém rozhlasu. Online. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=738&snzp=1. [cit. 2025-02-27].
BRODNÍČKOVÁ, Karolina. Konec ČT 1 a ČT 2? Česká televize a rozhlas se mohou po volbách od základu proměnit. Online. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/volby-do-poslanecke-snemovny-konec-ct-1-a-ct-2-ceska-televize-a-rozhlas-se-mohou-po-volbach-od-zakladu-promenit-40508751. [cit. 2025-02-27].
NEČÁSKOVÁ, Pavlína. Doháníme debatu o roli médií veřejné služby v 21. století, říká Rožánek o dění ve Sněmovně. Online. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/dohanime-debatu-o-roli-medii-verejne-sluzby-v-21-stoleti-rika-rozanek-o-deni-ve-9371231. [cit. 2025-02-27].
STRNAD, František. Odpor vůči mediální novele sílí. Nechtějí ji televize, rádia ani operátoři Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub/medialni-zakon-koncesionarske-poplatky-novela-riaia-televize.A240603_123243_domaci_rts. Online. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/mediahub/medialni-zakon-koncesionarske-poplatky-novela-riaia-televize.A240603_123243_domaci_rts. [cit. 2025-02-27].
Odpůrci zvyšování poplatků pro veřejnoprávní média s návrhy ve Sněmovně neuspěli. Přišli s peticí. Online. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/poslanecka-snemovna-politici-petice-koncesionarske-poplatky-poplatky-ceska_2411052124_elev. [cit. 2025-02-27].
RAZIMA, Vojtěch. Dopis na podporu veřejnoprávních médií už podepsalo více než 200 institucí. Online. Dostupné z: https://www.kverulant.org/article/dveste-instituci-podporily-verejnopravni-media/. [cit. 2025-02-27].
Strategie pro udržitelnost a rozvoj televize veřejné služby v éře internetu: příklady dobré praxe na základě mezinárodního srovnání. Starfos [online]. 2020-06-01 [cit. 27. února 2025]. Dostupné z: https://starfos.tacr.cz/projekty/TL03000251#project-main
Re-konceptualizace role českých médií veřejné služby: očekávání, výzvy a příležitosti. Online. Dostupné z: https://www.muni.cz/vyzkum/projekty/64012. [cit. 2025-02-27].
Použité ukázky:
PANCÍŘ, Tomáš. Novela je klíčová, bez změny financování médií dojde k omezení tvorby, shodují se ředitelé Zavoral a Souček. Online. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/rene-zavoral-jan-soucek-koncesionarske-poplatky-media_2406271618_mst. [cit. 2025-02-27].
STRAKATÝ, Čestmír. Ministr Baxa: Veřejnoprávní média jsou prospěšná pro všechny. Ale čeká nás ještě vysvětlování. Online. Dostupné z: https://cc.cz/ministr-baxa-verejnopravni-media-jsou-prospesna-pro-vsechny-ale-ceka-nas-jeste-vysvetlovani/. [cit. 2025-02-27].
Zdroje použité pro natočení bonusových rozhovorů:
Brusel brání veřejnoprávní média: Nesmíte je ovlivnit přes rozpočet, připomíná. Lupa.cz [online]. Publikováno 20. února 2025 [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/brusel-brani-verejnopravni-media-nesmite-je-ovlivnit-pres-rozpocet-pripomina/
Jan Jirák: Novináři jsou uštvaní, profese je početně zdevastovaná. Mediář [online]. Publikováno 20. února 2025 [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.mediar.cz/jan-jirak-novinari-jsou-ustvani-profese-je-pocetne-zdevastovana/
Memorandum zaváže ČT „zpoplatnit“ iVysílání, ČT3 by se mohl vrátit. MediaGuru [online]. Publikováno 15. října 2024 [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/clanky/2024/10/memorandum-zavaze-ct-zpoplatnit-ivysilani-ct3-by-se-mohl-vratit/
Veřejnoprávní média a invaze spotřebitelů. A2larm [online]. Publikováno 20. února 2025 [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.advojka.cz/archiv/2006/6/verejnopravni-media-a-invaze-spotrebitelu
Zaujalo vás téma? Tady jsou tipy k dalšímu čtení, zhlédnutí a poslechu, které doporučujeme:
📖
Jan Jirák: Novináři jsou uštvaní, profese je početně zdevastovaná. Mediář [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.mediar.cz/jan-jirak-novinari-jsou-ustvani-profese-je-pocetne-zdevastovana/
Novela z. o České televizi a o Českém rozhlasu. Online. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=738&snzp=1. [cit. 2025-02-27].
Skandinávie jako vzor? Jak platí televizi ve státech, které zrušily koncesionářské poplatky. Lupa.cz [online]. 2025-01-16 [cit. 2025-02-27]. Dostupné z: https://www.lupa.cz/clanky/financovani-medii-verejne-sluzby-statni-rozpocet-svedsko-finsko-norsko-dansko/
Veřejnoprávní média a invaze spotřebitelů. A2larm [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.advojka.cz/archiv/2006/6/verejnopravni-media-a-invaze-spotrebitelu
URBÁNIKOVÁ, Marína. Média veřejné služby v Česku: očekávání a hodnocení ze strany veřejnosti. [online]. 2024 [cit. 2025-02-27]. Výzkumná zpráva. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné z: https://www.muni.cz/vyzkum/publikace/2382464
📺
Rozumíme médiím: Proč potřebujeme média veřejné služby. TV Noe [online]. 2024-03-30 [cit. 2025-02-27]. Dostupné z: https://www.tvnoe.cz/porad/39854-rozumime-mediim-proc-potrebujeme-media-verejne-sluzby
Horizonty médií veřejné služby. Komunikace 89 [online]. Česká televize, 2019-11-04 [cit. 27. února 2025]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/10000000389-komunikace-89/219254002240002/
🎧
MIKULECKÝ, Milan. Veřejnoprávní média nepotřebují víc peněz, potřebují definovat, co je jejich práce. Novinky.cz [online]. 2024-11-25 [cit. 27. února 2025]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-hlas-na-pousti-verejnopravni-media-nepotrebuji-vic-penez-potrebuji-definovat-co-je-jejich-prace-40498590
