Ukázat všechny blogové příspěvky

MM#5: Jak se zamýšlet nad sociálními sítěmi s Marií Heřmanovou

MM#5: Jak se zamýšlet nad sociálními sítěmi s Marií Heřmanovou

Co pro nás znamenají sociální sítě? Liší se stejné sociální sítě v jiných částech světa? Jaké strategie používají influencerky a influenceři, aby s námi komunikovali? Jaký je jejich vliv? Co víme o tom, jak sociální sítě mohou působit na společnost nebo jednotlivce? A jak používat sociální sítě, aby nám to prospívalo?

V pátém díle podcastové série Mediální minimum si Lucie Šťastná povídá o těchto otázkách s Marií Heřmanovou, sociální antropoložkou, která působí na Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky a přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ve výzkumu se věnuje sociálním médiím, tvůrcům obsahu a jejich roli v politické komunikaci.

Poslechněte si ho na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.

Sociální sítě mají demokratizační potenciál

Na úvod rozhovoru jsme se s Marií Heřmanovou zamysleli nad tím, co to vlastně sociální síť je a jaké hlavní příležitosti a rizika nám může přinášet. Podle ní umožňují sociální sítě uživatelům relativně svobodně se vyjadřovat a díky nim může být slyšet hlas i těch, kteří by do tradičních médií neměli přístup. To ale může být i velkým rizikem, protože diskutují i lidé bez znalosti žurnalistických pravidel nebo nějaké odbornosti.

Sociální sítě plní podle Heřmanové často funkci komunikační infrastruktury – to znamená, že lidé na nich mají účet, ale jsou tam jen proto, že mají pocit, že tam být musí, aby mohli komunikovat s druhými. Po 10 letech se sociálními sítěmi přichází podle ní fáze, kdy odeznělo prvotní nadšení i následná morální panika a „kdy si prostě uvědomíme, že to normální běžná součást každodenního života, že to je takzvaně dobrý sluha, zlý pán.“

Sociální sítě typu Facebook nebo Instagram nás nutí k neustálé sebeprezentaci

Podle Marie Heřmanové dochází také k takzvané fragmentarizaci internetu, tedy tomu, že monopol několika největších firem se rozpadá a vzniká řada nových menších sociálních sítí. Marie Heřmanová zmínila třeba sociální síť Discord, která podle ní získává na popularitě a je „tak trochu retro“, protože připomíná „stará dobrá internetová diskuzní fóra“. Na této platformě je možné si založit vlastní prostor, kam je možné si pozvat lidi k diskusi o určitém tématu. Podle Heřmanové je důležité, že tam lidé nemají tendenci soustředit se na vlastní prezentaci. „Začali jsme z toho být trochu unavení z té neustálé sebeprezentace… Zároveň jsme pochopili, že tam všichni sami o sobě tak trochu lžeme. A ten Discord je na to odpovědí, protože tam si prostě můžete jenom pod anonymní přezdívkou povídat s lidmi.“

Facebook není všude stejný, protože ho tvoří jiní lidé, jiné kultury

Marie Heřmanová vysvětlila, že z pohledu digitální antropologie si na internet přenášíme svoje kulturní zvyklosti a normy. A odkázala na výzkum antropologa Daniela Milllera na University College v Londýně, v rámci něhož strávilo 11 antropologů 1 rok v 11 různých místech světa. Zjistili například, jak se liší v různých částech světa přístup k tvorbě selfie. Používání sociálních sítí se ale liší i mezi českými uživateli, jinou zkušenost mají například mladí lidé se znalostí angličtiny a jinou starší ročníky, které vyhledávají pouze obsahy v češtině.

Heřmanová také upozornila na to, že nejen sociální sítě, ale internet v Evropě obecně se bude asi do budoucna více odlišovat od zbytku světa, protože tu máme přísnější evropskou legislativu. „Už dneska to je vlastně vidět, že ten náš internet je prostě jiný, je víc regulovaný a já bych si teda dovolila říct, že je bezpečnější třeba než ten v USA.“

Influencerky komunikují s komunitou, zatímco influenceři se prezentují jako profesionálové

Marie Heřmanová zkoumá také českou influencerskou komunitu. V jednom ze svých výzkumů sledovala, jak se prezentují influencerky a influenceři a jak se snaží docílit toho, aby působili důvěryhodně a autenticky. „A u těch žen je ta autenticita mnohem častěji o tom, že se snaží klást důraz na ten každodenní život a mluvit třeba o tom, že to všechno může vypadat na té síti fajn, ale ve skutečnosti taky mají blbé dny a někdy jsou smutné a jsou věci, které se jim nedaří. (…) Je to hodně založené na komunikaci, že to je nějaká komunita dalších žen nebo holek, které tu influencerku sledují. Často se jich ptají na názor – holky, co si o tom myslíte vy a tak podobně.“ U influencerů to bývá mnohem více „důraz na nějakou autoritu a na nějakou integritu názorů, na profesionalitu. Je to spíš takové to: Tohle já si myslím a já vám upřímně říkám, co si myslím. Je mi jedno, jestli s tím souhlasíte nebo ne.“ Když se ale influencerka chce vyjádřit v „mužském stylu“, ženská komunita to nepřijme, proto se influencerky pak raději k politickým otázkám nevyjadřují.

Vliv influencerů nedokážeme přesně určit

Co se týče vlivu influencerů na publikum, je to těžší otázka, než se na první pohled zdá. „Vliv je obecně něco, co se v mediálních studiích špatně měří,“ uvedla Marie Heřmanová. Ani množství sledujících nebo počty zhlédnutí nejsou přímým ukazatelem jejich vlivu. Ti nejsledovanější „jsou často lidi, kteří třeba právě politiku ani nějak moc nekomentují a ten jejich vliv se projevuje hlavně v tom, že jsou schopní toho hodně prodat.“ Neznamená to ale podle Heřmanové, že mají ten největší vliv. Často větší vliv mají influenceři nebo influencerky s menší komunitou svých příznivců, kteří mají mezi s sebou užší vztahy, důvěřují si.

Jak to je s filtrovými bublinami a echo chambers

Podle Marie Heřmanové se často směšují dva podobné koncepty, filtrové bubliny a komnaty ozvěn. Filtrové bubliny je koncept popsaný už v roce 2012 „na příkladu vyhledávání Google (…), kdy vlastně ten Google si pamatuje, co jsme vyhledávali minule a pak nám podle nějakých předpokládaných našich zájmů už filtruje ty výsledky.“ To nás podle Heřmanové může uzavírat do určité bubliny výsledků, ale to je efekt algoritmů, se kterými pracuje daná platforma.

Echo chambers neboli komnaty ozvěn naopak popisují efekt, který způsobuje lidské chování v rámci té filtrové bubliny. „My máme tendenci posilovat si ten svůj názor a vlastně vybírat si jenom to, co už s ním nějak souhlasí, a ignorovat ten obsah, který by nám vlastně mohl už nějaký ten vytvořený světonázor narušit nebo nějakým způsobem do něj nezapadá.“

Podle Heřmanové nejnovější výzkum v této oblasti ukazuje, že efekt těchto konceptů byl dlouho přeceňovaný a že jsme vystaveni mnohem větší diverzitě názorů, než jsme byli kdy dřív. Nesouhlasí s pohledem Jana Křečka, který o komnatách ozvěn mluvil v třetím díle Mediálního minima. Naší přirozenou reakcí je podle Heřmanové odsoudit názor, který se nám nelíbí, a ne se nad ním zamyslet, nové je pouze to, že díky sociálním sítím mnohem více vidíme zastánce jiného názoru, než je ten náš. Výzvou pro uživatele by podle ní mělo být: „Když teď najednou vím, kolik je lidí, kteří mají jiný názor než já, tak jako jak se k tomu postavím a jak s tím vlastně naložím?“ Heřmanová pak podrobněji nastínila i možnosti, jak se k této otázce můžeme postavit.

Dopad sociálních sítí se těžko popisuje, ale je důležité si uvědomit, jak o něm přemýšlíme

Poslední část rozhovoru se týkala dopadů sociálních sítí na společnost i jednotlivce. Obecně je podle Marie Heřmanové těžké vyčlenit vliv sociálních sítí ze všech ostatních vlivů, které na nás působí. „Na té společenské úrovni se hodně řeší třeba právě nějaká domnělá souvislost s polarizací té společnosti, šíření dezinformací, dopady na politickou kulturu, politickou komunikaci a tak podobně.“ Co se týče dopadů na jednotlivce, tak se nejčastěji uvádí otázka psychického zdraví. Zejména u mladých dívek, které prochází obdobím dospívání, jsou zvlášť zranitelné a pochybují o sobě, tak tam může Instagram vstoupit a takové dívky ovlivnit. Vliv to může být negativní ve smyslu, že se bude cítit ještě hůř, ale také pozitivní, tedy že najde podobně pochybující a smýšlející lidi, kteří si budou vzájemně oporou. Nejde ale jednoduše říct: „Za tohle může Instagram.“

Marie Heřmanová upozornila také na jiný zajímavý efekt toho, jak o dopadu sociálních sítí přemýšlíme. Odkázala na studii Oxford Internet Institute, v níž sociální psychologové „přišli na to, že to, jaký dopad na naší psychickou pohodu má používání sociálních sítí, je hodně ovlivněné tím, jaké máme očekávání.“ To znamená, že lidé, kteří se nejvíce obávali potenciálně škodlivých dopadů sociálních sítí, tak se to na nich opravdu nejvíc negativně podepisovalo, zatímco lidé s pozitivním přístupem, kteří brali sociální sítě jako příležitost, tak na ně mělo jejich používání pozitivní dopad.

Na závěr Marie Heřmanová přidala tipy, jak se sociálními sítěmi lépe žít, aby nám to neškodilo, ale spíš prospívalo.

Zdroje k rozhovoru:

Discord. Discord [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://discord.com/

Filter bubble. Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Filter_bubble

Jak vidět politiku v médiích s Janem Křečkem. Rozpravy [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://rozpravy.fsv.cuni.cz/mm3-jak-videt-politiku-v-mediich-s-janem-kreckem/

Jen sociální sítě z nás hulváty nedělají. TikTok je obětní beránek, říká antropoložka. CzechCrunch [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://cc.cz/jen-socialni-site-z-nas-hulvaty-nedelaji-tiktok-je-obetni-beranek-rika-antropolozka/

Morální panika. Wikipedie: otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mor%C3%A1ln%C3%AD_panika

No evidence linking Facebook adoption and negative well-being – Oxford study. Oxford Internet Institute [online]. 2023-08-09 [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.oii.ox.ac.uk/news-events/no-evidence-linking-facebook-adoption-and-negative-well-being-oxford-study/

Proč se bojíme sociálních sítí? Esej Marie Heřmanové. Novinky.cz [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/kultura-salon-proc-se-bojime-socialnich-siti-esej-marie-hermanove-40442465

The truth behind filter bubbles: bursting some myths. Reuters Institute for the Study of Journalism [online]. 2020-01-24 [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/news/truth-behind-filter-bubbles-bursting-some-myths

Why We Post. University College London [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.ucl.ac.uk/why-we-post/

Zaujalo vás téma rozhovoru nebo odbornice, která o tématu mluvila? Máme pro vás pár tipů, co dalšího byste si mohli poslechnout, přečíst nebo zhlédnout.


Tipy k poslechu

Antropoložka: Mladí lidé už nejsou ze sociálních sítí nadšení, ale ani nenaskakují na paniku. Český rozhlas Plus [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/antropolozka-mladi-lide-uz-nejsou-ze-socialnich-siti-nadseni-ale-ani-nenaskakuji-9413048

Marie Heřmanová (Sociologický ústav AV ČR): Nejsme bezduchou obětí algoritmů a sociální sítě z vás rasistu neudělají. Lupa.cz (Seznam Podcasty) [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://podcasty.seznam.cz/podcast/lupa-cz/marie-hermanova-sociologicky-ustav-av-cr-nejsme-bezduchou-obeti-algoritmu-a-socialni-site-z-vas-rasistu-neudelaji-54793

Tip ke zhlédnutí

Sociální sítě. Jak na internet [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.jaknainternet.cz/page/1751/socialni-site/

Sociální sítě a naše data (2023). ČT edu [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://edu.ceskatelevize.cz/video/15491-socialni-site-a-nase-data-2023

2020/10: Rozpravy o regulaci sociálních médií v ČR. YouTube [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=GPMtRoiRUnw

Rozpravy 2017/10: Život na síti na hraně zákona. YouTube [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=0zgEgoTjjWw

Tip ke čtení

Sociální sítě. Internetem bezpečně [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://www.internetembezpecne.cz/internetem-bezpecne/socialni-media/socialni-site/

10 tipů, jak snížit negativní dopady sociálních sítí. Na vybranou [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://navybranou.cz/dusevni-zdravi/10-tipu-jak-snizit-negativni-dopady-socialnich-siti/

Pro poučenější čtenáře: Nejsme občané světa: Od technooptimismu k fragmentaci internetu. Radio Wave [online]. [cit. 2025-02-20]. Dostupné z: https://wave.rozhlas.cz/nejsme-obcane-sveta-od-technooptimismu-k-fragmentaci-internetu-5190981

Sdílejte příspěvek s ostatními