Královské rodiny v českých médiích
Pro mnoho lidí představují královské rodiny neodolatelný magnet, který vzbuzuje zvědavost a zájem. Jejich členové jsou obklopeni nejen luxusem a bohatstvím, ale také tradicemi a přísnými protokoly. Do jaké míry odhalují svoje soukromí? Jak (spolu)pracují s médii? Jak komunikovala v poslední době britská královská rodina téma nemoci? Jaké konspirace se objevují a co z toho je pravda a co ne? Kam vlastně patří informování o královských rodinách – do bulváru, nebo do seriózních médií? Od britského královského dvora až po evropské monarchie prozkoumáme, jak se adaptují na současnou dobu a jak se snaží udržet si své místo ve veřejném povědomí.
Lucie Šťastná z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky diskutuje společně s vedoucí Katedry žurnalistiky na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Alicí Němcovou Tejkalovou, zástupkyní šéfredaktora prestižního magazínu Forbes a autorkou pravidelného sloupku věnovaného britské královské rodině Forbes Royal Irenou Cápovou a v neposlední řadě i šéfredaktorem zpravodajství na rádiu Frekvence 1, zástupcem šéfredaktora Reflexu a dříve moderátorem podcastu zaměřeného na královskou rodinu na rádiu Zet Ondřejem Kopou.
V první části diskuse jsme se zabývali obecně tématem královských rodin v českých médiích, konkrétně tomu, které aspekty jejich života zpracovávají, jakou pozornost jim věnují a co je k tomu motivuje. Hosté se shodli, že zájem médií o téma královských rodin roste zejména v případě významných událostí, jako byla například korunovace Karla III., jinak se tématu věnují spíše bulvární média. „Ten zájem médií nabudila v devadesátých letech princezna Diana tím, že se rozhodla vystupovat, komunikovat s novináři a vydat knihu,“ vysvětluje Irena Cápová, která vydává pravidelný sloupek o královských rodinách Forbes Royal, a také dodává, že i osobní téma jejích dětí a jejího rozvodu mohou být důvodem, proč toto téma pokrývá převážně bulvár. Ondřej Kopa zase moderoval podcast Královská rodina na rádiu Zet, ve kterém mimo jiné pokrýval téma úmrtí královny Alžběty II., ale zaměřoval se také například na reakci britské královské rodiny na Mnichovskou dohodu v roce 1938. Otázku, zda by o celebritách měla informovat zpravodajská média, zodpověděla Alice Němcová Tejkalová: „Ano, ale musí mít zpravodajskou hodnotu.“ Zároveň ale zmínila, že téma královských rodin stále většina lidí řadí spíše do bulváru.
V druhé části diskuse jsme se věnovali té asi nejprobíranější královské rodině, a to té britské, a jejímu stylu komunikace. Podle Alice Němcové Tejkalové prošel od devadesátých let velkou proměnou, protože dříve se členové britské královské rodiny snažili nebýt médiím moc na očích. Například britská královna Alžběta II. proslula tím, že své názory komunikovala skrze doplňky oblečení. Dnes však britská královská rodina funguje na sociálních sítích a fotografie dětí například obstarává sama princezna Catherine z Walesu. Irena Cápová vysvětlila, že fotky tím pádem působí uvolněněji a děti vypadají více přirozeně, než tomu bylo v osmdesátých letech, kdy musely pózovat před desítkami novinářů. Obecně zvládá britská královská rodina spolupracovat s novináři mnohem lépe než před dobou princezny Diany. Princ a princezna z Walesu jsou toho jasným příkladem. „Tím, že všechny tři děti ukázali hned po porodu před nemocnicí zaručili, že se je poté nikdo nesnažil vyfotit tajně bokem přes plot.“ Právě to může být důvodem, že bulvár nemá potřebu komunikovat o rodině nevhodným způsobem. To se ovšem neprojevilo ohledně informování o nemoci, ke kterému byla princezna z Walesu prakticky dotlačena.
V poslední části podcastu jsme se snažili o srovnání stylu komunikace, obliby i prostoru, jaký média věnují ostatním královským rodinám v Evropě oproti té britské. Diskuze se zaměřovala hlavně na to, proč se o ostatních královstvích nemluví tolik jako o tom z Velké Británie. Může za to mimo jiné historické postavení Velké Británie, ale také příběh princezny Diany, který se dnes vypráví prostřednictvím jejích dětí. Jedná se i o příběh tisícileté monarchie, který se stal předlohou pro mnoho filmů, seriálů a dokumentů. „Když se dnes podíváte na ČT2, tak je tam buď druhá světová válka, nebo dokument o britské královské rodině,“ zmínil Ondřej Kopa, ale zároveň dodal, že je pro něj podobným způsobem nasvícená nizozemská královská rodina v čele s princeznou Beatrix, kterou při záběrech z pohřbu Alžběty II. spatřoval nejčastěji. V neposlední řadě pomáhá i anglický jazyk, takže britské královské rodině rozumí více lidí než těm ostatním. Zajímavé příběhy mají ale i španělská, dánská nebo norská královská rodina. Například současnou dánskou královnu si v roce 2000 v Sydney vybral korunní princ v obyčejném baru. Ve Španělsku zase bulvární média o královské rodině skoro neinformují a zaměřují se spíš na hudební celebrity. I tak tam ale vyvolala rozruch současná královna Letizia, která byla dříve známou španělskou novinářkou a moderátorkou a kterou tamní společnost proto zpočátku nepřijímala dobře. Ondřej Kopa také podotkl, že ve Španělsku vládne oproti Británii velká republikánská tradice, proto je zde situace složitější.
Jak to bylo s odebráním královských titulů v dánské královské rodině? Jaké názory mají naši hosté na problematické informování ohledně nemoci princezny z Walesu? Jak se editoři rozhodují, která „královská“ témata pokrývat? A jsou vlastně média pořád zapotřebí, když fanoušci mohou členy královských rodin sledovat na sociálních sítích?
Poslechněte si celé Rozpravy o královských rodinách v českých médiích na Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index, Podchaser.
Pokud máte zájem poslechnout si konkrétní část epizody, zde jsou vypsané časy, kdy která začíná:
Úvod a představení hostů: 00:00:00 – 00:02:22
1. část – Královské rodiny v českých médiích: 00:02:22 – 00:28:32
2. část – Komunikace britské královské rodiny: 00:28:38 – 00:58:42
3. část – Další královské rodiny v Evropě, srovnání s britskou královskou rodinou: 00:58:47 – 01:19:40
Závěr a rozloučení: 01:19:46 – 01:21:20
