Radek Palaščák: Aby se děti měly líp, musí se mít líp celá společnost
Jak dnes vypadá životní styl českých dětí? Projekt Zdravá generace z Univerzity Palackého, jehož komunikaci vede Radek Palaščák, přináší data, která umožňují sledovat trendy dlouhodobě i v širších souvislostech. V rozhovoru přibližuje, proč nestačí sledovat jedno téma, jaké mýty vyvrací aktuální výzkumy a proč jsou sociální nerovnosti jedním z nejvýraznějších faktorů ovlivňujících zdraví a chování dospívajících.
Poslouchat můžete jako obvykle na Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.
A co zajímavého v rozhovoru například zaznělo?
Studie HBSC nabízí komplexní pohled o životním stylu dětí a dospívajících
Studie o životním stylu českých dětí má v Česku už třicetiletou tradici. Projekt Zdravá generace, který na Univerzitě Palackého v Olomouci vede tým odborníků kolem Michala Kalmana, je součástí mezinárodního výzkumu Health Behavior in School-Aged Children (HBSC). Ten shromažďuje data od dětí ve věku 11 až 15 let napříč evropskými zeměmi i za oceánem. Výzkum HBSC, který je v českém prostředí představován pod názvem Zdravá generace, sleduje podle Radka Palaščáka zhruba deset až patnáct oblastí – od spánku přes stravování, pohyb, trávení volného času až po návykové látky nebo digitální technologie. „Máme sice relativně povrchně, zato ale velmi komplexně zpracované to, jak v aktuální době, v aktuální chvíli vypadá životní styl dětí ve věku jedenáct až patnáct let. A když říkám „relativně povrchně“, tak tím nemyslím, že by naše data byla nějak jednoduchá – to v žádném případě. Myslím to tak, že existují vědecké výzkumné týmy, které se věnují jednomu konkrétnímu tématu a v něm jdou extrémně do hloubky. My nejdeme do hloubky ve všech tématech – to není možné –, ale zajímá nás celek, kontext, přesahy a to, co s čím souvisí,“ uvedl.
Mýtus: Děti tloustnou kvůli mobilům. Data říkají něco jiného
Jedním z nejčastějších rodičovských předpokladů je, že rostoucí prevalence obezity souvisí především s časem stráveným na sociálních sítích. „My to v podstatě vyvracíme,“ vysvětluje Palaščák s odkazem na nejnovější prezentovaná data o obezitě. „U sociálních sítí sice malou souvislost najdeme, ale je tak malá, že je otázka, jestli o ní vůbec mluvit.“ U her je situace jiná. Tam se ukazuje zřetelnější vazba mezi počtem hodin strávených hraním a vyšším rizikem obezity. U tzv. problematických hráčů je riziko mírně vyšší – ovšem nikoliv dramaticky.
Trendy, které překvapí: méně alkoholu, více energetických nápojů
Díky třicetileté časové řadě může Zdravá generace sledovat, jak se mění chování dětí napříč dekádami. Jedním z výrazných pozitivních trendů je pokles užívání alkoholu a klasických cigaret. „České děti pijí čím dál méně alkoholu a kouří méně cigaret. To lze popsat jako pozitivní trend.“ Současně však narůstají jiné formy rizikového chování – zejména vaping a konzumace energetických nápojů. Z dat se tak podle Palaščáka zdá, že celková míra závislostního chování může být relativně stabilní, mění se jen substance. „To není jenom náš názor, že jsme viděli pár grafů a chtěli jsme to takhle srovnat. Konzultovali jsme to právě třeba s adiktology,“ dodal Palaščák.
Sociální nerovnosti jako společný jmenovatel
Jedním z nejvýraznějších průřezových zjištění je vliv socioekonomického statusu rodiny. Ještě to bude dále předmětem jejich výzkumu, ale už teď je z dat podle Palaščáka vidět, že vztah mezi ekonomickou situací a většinou sledovaných ukazatelů je velmi silný: „Když bych to zase zjednodušil – a nemáme to ještě prozkoumané, takže možná trochu předbíhám – ale všechno nasvědčuje tomu, že problémy na sociálních sítích, když se vrátím zpátky k tématu digi, problémy s rizikovým chováním, vyšší míra obezity, špatný spánek, zkrátka všechno, na co si vzpomenete, do značné míry souvisí, nebo koreluje, s tím, jak na tom ta rodina je sociálně. To znamená ekonomicky – jestli je na tom dobře, nebo hůř. I proto nám naopak velmi dobře vycházejí data třeba z Prahy. Člověk by mohl říct, laicky řečeno, že je to velké město, kde bude spousta toho v uvozovkách špatného, složitého a komplikovaného. Ale to není pravda. Tady vycházejí ta data kolikrát – vlastně skoro ve všech aspektech – nejlépe z celé republiky. A když se pak bavíme o regionech, úplně evidentně se jako problematické ukazují bývalé sudety. A to opět podporuje tu myšlenku socioekonomického podhoubí. Protože když ten region není na tom dobře socioekonomicky, nevyjde dobře ani ve většině ukazatelů životního stylu dětí a mládeže. Když to úplně zjednoduším: aby se děti měly líp, musí se mít líp celá společnost.“
Co dalšího se v rozhovoru dozvíte?
- Proč se výzkumný tým rozhodl komunikovat HBSC pod názvem Zdravá generace.
- Proč samotný čas u obrazovky nevysvětluje všechno a jak se podle Palaščáka liší dopady různých typů digitálních činností.
- Kolik dětí se účastní výzkumu HBSC.
Zaujal vás rozhovor a chtěli byste si poslechnout i původní Rozpravy o médiích na téma Mediální wellbeing dětí a dospívajících? Poslechněte si je na vašich oblíbených podcastových platformách: Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.
Zdroje
Zdravá Generace. Zdravá Generace: Životní styl českých dětí. Zdravagenerace.cz [online]. [cit. 23. 11. 2025]. Dostupné z: https://zdravagenerace.cz/
Zdravá Generace. Sociální sítě a gaming. Zdravagenerace.cz [online]. 10. 5. 2023 [cit. 23. 11. 2025]. Dostupné z: https://zdravagenerace.cz/report/socialni-site-a-gaming/
Zdravá Generace. Obezita. Zdravagenerace.cz [online]. 21. 10. 2025 [cit. 23. 11. 2025]. Dostupné z: https://zdravagenerace.cz/report/obezita/
