R2025/12: Česko ve hře. Když je Česko herní svět

Aktuality

5. 12. 2025

české reálie v PC hrách dabing gameindex herní kultura herní průmysl PC hry rozpravy specifika českých PC her témata PC her vývoj PC her

R2025/12: Česko ve hře. Když je Česko herní svět

Prosincová epizoda Rozprav o médiích se věnovala fenoménu českých reálií v digitálních hrách. Diskuzi vedl Jaroslav Švelch, vědec a autor knih o historii a kultuře videoher působící na FSV UK. Pozvání přijal herní designér a pedagog Masarykovy univerzity Zdeněk Záhora, dlouholetý herní novinář a tvůrce podcastu Modrák & Friends Jan Modrák a herní designérka Lenka (Leni) Krsová, která v současnosti pracuje v polském studiu Fool’s Theory. Pokud si chcete přečíst o hostech více, podívejte se na jejich medailonky na našem Instagramu nebo Facebooku.

I tento díl si můžete jako obvykle poslechnout na vašich oblíbených podcastových platformách: Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser. Pokud vás už teď zajímá, co například se v podcastu dozvíte, čtěte dál.

Proč se tvůrci zabývají českými tématy a jak je přijímá svět?

Úvodní část debaty se věnovala tomu, proč vývojáře láká pracovat s tuzemskými motivy a proč mají české hry ve světě specifickou příchuť. Moderátor Jaroslav Švelch, který aktuálně vede výzkumný projekt GAMEINDEX zabývající se mimo jiné vztahem mezi herními lokacemi a jejich reálnými předobrazy, nás uvedl do tématu: „V České republice od konce devadesátých let ta komerční produkce cílila na zahraniční publikum, protože to byl způsob, jak na tvorbě her vydělat. A lokální témata byla po nějakou dobu v pozadí. V současné době ale vzniká víc her na česká témata s českými reáliemi i v té komerční produkci.” Ptal se tedy hostů, co k výběru českých témat tvůrce vede. Jan Modrák argumentoval mimo jiné tím, že „pro hráče na druhém konci světa to je velmi atraktivní, často ani netuší, že to je historie a můžou to vnímat jako fantasy.“ Jako příklad uvedl právě Kingdom Come: Deliverance. Lenka Krsová zdůraznila, že i menší hry s osobitým českým tématem nebo s motivy, které tvůrce osobně pálí, mají šanci uspět i v zahraničí. Podle ní se dnes více buduje sebevědomí v tom, že není nutné mířit jen na velké projekty. Dodala také, že mladší generace vývojářů, se kterou má zkušenost, působí mnohem sebevědoměji než ta její. Zdeněk Záhora pak uvedl příklad z pohledu vývojáře hry Last Train Home: „I ten aspekt toho, že jako vývojář budu pracovat na hře, která se hrabe v české historii, byla jedním z důvodů, proč se někteří vývojáři přidali a proč si ten proces užívali mnohem více a byli ochotni vytrvat víc než u nějakého jiného projektu, ke kterému nemají vztah.”

V nové epizodě Rozprav se dozvíte, že i když tématika „české každodennosti“ se v českých PC hrách objevuje už delší dobu, větší ohlas v zahraničí začínají tyto hry mít právě dnes. „Z obchodního hlediska je dnes důležité na Steamu (největší digitální platforma, kde hráči nakupují, stahují a spravují hry, komunikují mezi sebou a využívají komunitní funkce, pozn. red.), který je zahlcený, zachytit hráče ‚něčím jiným‘. A to ty české hry naštěstí v poslední době mají,” poznamenal v této části debaty Jan Modrák.

Jak vnímá zahraniční publikum české hry? Jak zahraniční hráče vtáhnout do českých historických reálií, aniž by museli studovat dějiny? Jak důležitá je realističnost při vykreslování historických scén? Jak vlastní reálie zpracovávají studia v zahraničí? To vše se dozvíte v první části Rozprav o médiích.

Jak vypadá tvorba her s českými tématy a reáliemi prakticky?

Zdeněk Záhora v úvodu druhého bloku zdůraznil, že české hry obvykle vycházejí buď z konkrétních historických událostí nebo z reálného prostředí a topografie, které se do nich otiskují. Podle něj má česká historie velkou výhodu v obrovském množství dochovaných materiálů – od literatury přes archivy až po deníky a korespondenci – což poskytuje tvůrcům bohatý zdroj inspirace a podkladů. Lenka Krsová dodala: „Máme prostě archivy, máme lidi, kteří tady studují, bádají nad tím (…), který můžete oslovit v rámci toho vývoje a zeptat se jich, jak vesničani trávili čas. Obědvali tehdy nebo tehdy, jaké nosili barvy, jak se chovali, nebo nechovali? (…) Tak je to vlastně skvělé i v tom, že nemusíte za někým jezdit, ale jdete prostě do archivu Akademie věd a zeptáte se těch lidí.” Jan Modrák uvedl příklad tvorby v praxi: „Tvůrci střílečky Kvark, to byli dva, tehdy myslím 18letí kluci, kteří měli ve hře ostravský důl a továrnu a pak šli na rozhovor do nějakého herního média, do Vortexu, a tam se jim prostě zalíbila ta kancelář, tak si to tam hned nafotili a kancelář té redakce vložili do té hry.” Zdeněk Záhora popsal spolupráci na Last Train Home s Českou obcí legionářskou. Zmínil také, že je skvělé mít k dispozici velké množství rešeršních materiálů, ale zároveň to může být trochu past. Postava kapitána Langra z Last Train Home vychází z reálného legionáře a spisovatele Františka Langra. Náhodně narazil na jeho knihu v antikvariátu, začal číst a postupně si pořídil celé jeho sebrané spisy – desítky knih. Díky tomu je podle něj hlavní postava „šťavnatější“, ale zároveň to byla obrovská králičí nora, která mu vzala spoustu času.

Co brání vývoji her, které jsou zasazené v Česku?

Jaroslav Švelch nastínil problém dostupnosti a vytváření assetů (objektů do hry – 3D modelů, grafiky nebo zvuků). „Tohle je právě ta deviza těch velkých studií, ať už je to Bohemka (Bohemia Interactive, pozn. red.), Warhorse a další, kdy (…) máte lidi, který jsou dedikovaní jenom na tu práci. Ať už máte koncept artisty, ať už máte 3D modeláře, lidi, kteří řeší textury, pak máte takové subdivize toho, že někteří řeší zvířata, někteří jenom obličeje, někteří oblečení nebo domečky, fasády, co na těch fasádách bude a všechno možné, stromy, kytky, všechno. A to je velký luxus, který si můžou dovolit jenom ta velká studia, která jsou schopná to zaplatit a produkčně zvládnout. Když máte nějaké indie vývojářské vývojáře o pěti, čtyřech lidech, jednom člověku, tak jenom vytvořit ty assety je prostě strašný problém.” V této části jsme dále mluvili o skenování architektury drony, právních omezeních reálných prostředí a popkulturních referencích.

Český dabing – jak je důležitý a vyplatí se ho vyrábět?

„Jakákoliv lokalizace do jakéhokoliv jazyka a ještě ke všemu to, nedej bože, muset namlouvat, je absolutně nejdražší položka, kterou máte v určité fázi té hry. Je to opravdu strašně drahé, je do toho zapojená strašná spousta lidí,” uvedla vývojářka Lenka Krsová.

Jan Modrák se podíval na téma z hlediska komunity hráčů. Z jeho zkušenosti hráči často hry bez češtiny nekupují, což ukazuje význam lokalizace. Na druhou stranu ale řada českých titulů uspěla díky crowdfundingovým kampaním, v nichž fanoušci přispěli právě na zajištění překladu, a tento model se osvědčil. Podle Zdeňka Záhory „udělat dabing nebo vůbec i lokalizaci klidně bez dabingu, jako do různých jazyků, je skutečně produkční peklo.” Upozornil, že lokalizace do jazyků, které tvůrci sami neovládají, je nesmírně složitý proces. A na jaké trhy se tedy vyplatí tvůrcům cílit? Jaká byla zkušenost Lenky Krsové jako režisérky dabingu při nahrávání Kingdom Come Deliverance II a jak řeší dabing malé produkce? I to se dozvíte v prosincových Rozpravách.

Co české hry říkají o Česku a Češích?

„Já mám trošku pocit, že třeba pohled na historii je často zromantizovaný v kultuře a u těch her, konkrétně třeba u Kingdom Come: Deliverance a třeba i u Shadows Over Silesia, tak mám pocit, že ty naopak se snaží tu minulost prezentovat dost reálně, jako drsnou, špinavou, politicky komplexní, složitou. To je první věc. Potom už jsem zmínil ten alkohol, to je, kromě vlaku, další věc, která mě fascinuje svou všudypřítomností,” uvedl Zdeněk Záhora.

Na zmínku o hospodské kultuře zareagovala Lenka Krsová: „Když děláte jako já design živoucích světů ve hře jako Kingdom Come: Deliverance II, což znamená, že se starám o to, kde budou NPCčka co dělat, tak je z praktického hlediska výhodné když pošlete večer půlku vesnice do hospody a tam je necháte být, protože vám to ušetří spoustu času a práce, kterou můžete věnovat někam jinam. A všimla jsem si, že v Zaklínači 3 to mají taky. Tam opravdu taky vidíte vysedávat lidi v hospodách do obskurních hodin.”

Jaké jsou postavy v českých hrách?

Lenka Krsová poznamenala, že když se české hry staví do kontrastu vůči velkým fantasy titulům, kde se hrdina rychle stane všemocným, působí české zápletky a postavy typu „hloupý Honza“, které začínají obyčejně a hledají svou cestu, mnohem přístupněji a hráči se s nimi snáze ztotožní. Dodala, že i z hlediska teorií o vnímání herních avatarů je takový přístup smyslupný – hráč se s postavou více propojí, než když ji jen ovládá jako cizí objekt. Zdeněk Záhora vysvětlil, že v Last Train Home záměrně nechtěli, aby hlavní postava zůstala stejná od začátku až do konce. Podle něj musí projít výraznou proměnou, jinak by ho psaní nebavilo. Hráči si přitom mohou příběh zcela odmyslet a hru si užít i bez něj, ale pokud se rozhodnou jít do hloubky a věnovat čas čtení dostupných textů, měli by být schopni pochopit, proč se postava mění a jakým způsobem.

V závěru diskuze nás zajímal výhled do budoucnosti – budou hry, které zpracovávají české reálie, dále na vzestupu? Odpovědi hostů si poslechněte v prosincových Rozpravách.

Co dalšího v Rozpravách zazní?

Jaká je tvorba japonského kulturního průmyslu a co znamená termín mukokuseki?
Může země skrze počítačové hry ovlivňovat svoji reputaci v zahraničí?
Jaký je příběh hry HROT a jaká byla motivace tvůrce?
Jaká témata kromě středověku a dalších historických období se v českých hrách objevují?
Jaká témata by naši hosti rádi viděli zpracovaná ve hrách?

I tento díl si můžete jako obvykle poslechnout na vašich oblíbených podcastových platformách: Spotify, Apple Podcasts, Podcast Addict, Buzzsprout, Podcast Index nebo platformě Podchaser.

Zdroje:

JIC. Videoherní průmysl v Brně zažívá boom. JIC.cz [online]. [cit. 3. prosince 2025]. Dostupné z: https://www.jic.cz/cz/magazin/videoherni-prumysl-v-brne-zaziva-boom-1

GDA. České počítačové hry. GDA.cz [online]. [cit. 3. prosince 2025]. Dostupné z: https://gda.cz/wp-content/uploads/2019/03/CeskePocitacoveHry.pdf

Brno Region. Boosting global game success in Brno: Roman Hladík. BrnoRegion.com [online]. [cit. 3. prosince 2025]. Dostupné z: https://brnoregion.com/cs/novinky/boosting-global-game-success-in-brno-roman-hladik

Steam [online]. [cit. 4. prosince 2025]. Dostupné z: https://store.steampowered.com/
Prague Game Production Studies. Gameindex. gameproductionstudies.fsv.cuni.cz [online]. [cit. 4. prosince 2025]. Dostupné z: https://gameproductionstudies.fsv.cuni.cz/gameindex/